Javoříčské jeskyně - charakteristika
JAVOŘÍČSKÝ KRAS
Javoříčský kras se nachází v Bouzovské vrchovině. V přerušovaných pruzích devonských vápenců jsou zde vyvinuty povrchové a podzemní krasové jevy se složitými hydrografickými poměry.
Javoříčské jeskyně
-
Jeskyně leží pod kopcem Špraněk u obcí Javoříčko a Březina v malebné krajině, jejíž dominantou je hrad Bouzov.
-
Jedná se složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v několika výškových úrovních.
-
Část nazývaná Svěcená díra a propast Zátvořice byly známy odnepaměti, první písemná zmínka o přilehlých podzemních prostorách je od anonymního autora a pochází z roku 1873. V roce 1938 byla objevena podstatná část Javoříčských jeskyní pracovní skupinou, kterou vedl revírník Vilém Švec. Další části byly postupně objevovány různými amatérskými i profesionálními speleology do dnešní doby. Prostory Javoříčských jeskyní jsou zpřístupněny pro veřejnost od roku 1939.
-
Celková délka všech známých chodeb dosahuje téměř 6000 metrů s výškovým rozpětím (denivelací) přes 100 metrů. Prohlídkové trasy jsou dvě, dlouhá 790 a krátká 360 metrů.
-
Javoříčské jeskyně jsou unikátní svoji zachovalou, bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. Patří mezi nejkrásnější jeskyně v České republice.
-
Doba prohlídky: krátká trasa 40 a dlouhá 60 minut.
-
Teplota vzduchu: 7-8° C, relativní vlhkost: cca 99 %.
VEŘEJNOSTI NEPŘÍSTUPNÉ ČÁSTI JAVOŘÍČSKÝCH JESKYNÍ
Kromě mnoha krátkých odboček a nehlubokých propastí, které navazují bezprostředně na zpřístupněnou turistickou trasu, se v masívu kopce nachází několik souvislých, doposud nezpřístupněných částí. Ze Závrtového dómu odbočuje přes 250m dlouhá větev Vojtěchovské chodby, zakončená vůbec největším dosud známým podzemním prostorem kopce Špraňku – Olomouckým dómem. Tento dóm je 120 metrů dlouhý a kolem 15 m vysoký, zakončený obrovským suťovým závalem, ležícím asi 55 metrů pod povrchem. Byl objeven skupinou olomouckých jeskyňářů v roce 1984. Zhruba v polovině přístupové chodby se lze úzkým komínem dostat do jeskyně Švecova díra, která ústí na povrch a byla objevena již v roce 1938 Bedřichem Švecem, synem revírníka Švece.
Ze Síně naděje na konci zpřístupněné části jeskyní pokračuje Březinská chodba v délce téměř 200 metrů směrem k „bezedné“ Černé propasti, ukončené svislými úzkými neprůleznými puklinami. Změřená hloubka dosahuje 40 metrů. V této větvi Březinské chodby je největším prostorem Dóm U Hradu s výškou přes 20 metrů. Prostory byly objeveny v letech 1958 až 1962 skupinou místních jeskyňářů pod vedením Vladimíra Panoše. Nejobtížněji dostupnou částí Javoříčských jeskyní je dodnes Objevná cesta, postupně objevovaná v letech 1936 až 1938. Soustava hlubokých puklinových propastí, úzkých chodbiček a vysokých komínů, často na hranici průleznosti. Tudy byly objeveny v roce 1938 skupinou lesních dělníků pod vedením revírníka Viléma Švece nejkrásněji vyzdobené prostory, které jsou nyní zpřístupněny návštěvníkům.
Zhruba o 20 výškových metrů pod úrovní horního patra se nachází Hlinité jeskyně, objevené v roce 1949, s délkou přes 300 metrů. Labyrint většinou menších prostor a chodbiček s jediným větším říceným prostorem – vysokým Dómem Chaosu – objevila skupina místních nadšenců pod vedením Josefa Vařeky. Nejhlubší propast Javoříčských jeskyní se nazývá Lví jáma. Vstup do ní se nachází v Suťovém dómu, a v několika stupních sestupuje do hloubky více než 60 metrů. Jednotlivé části propasti byly postupně objevovány od roku 1938 až do současnosti. Se Lví jámou souvisí komplikovaný systém propastí a chodbiček pod Spojovací chodbou. Za zmínku jistě stojí ještě kolem 100m dlouhá Křišťálová chodba, vedoucí z propasti Medvědí jáma. Tato chodba byla prodloužena olomouckými jeskyňáři v roce 2013 a vede směrem do neznámých dutin kopce Špraňku na východním svahu.