Javoříčské jeskyně - přírodní poměry
GEOLOGICKÝ VÝVOJ OBLASTI
Oblast Javoříčského krasu vyniká extrémní geologickou pestrostí. Podloží oblasti je tvořeno horninami nectavského (převážně žuloruly), kladeckého (převážně fylity a fylonity) a svinovsko-vranovského (převážně svory) krystalinika proterozoického stáří. Ve spodním devonu docházelo k ukládání slepenců (bazální klastika) později břidlic, prachovců a pískovců. Těsně před počátkem karbonátové sedimentace došlo v oblasti k výlevu bazických vulkanitů, které dnes nacházíme v podobě metabazitů a jejich tufů. Ve středním devonu již převažovalo ukládání vápenců macošského souvrství, které dnes dosahuje mocnosti až několika set metrů. Vápence vystupují v několika ostrůvcích, z nichž nejrozsáhlejší je tvořen kopci Špraněk a Boučí u Kadeřína.
Ve svrchním devonu již převažovala sedimentace nekarbonátových hornin: břidlic, slepenců, prachovců, drob, která s přestávkami pokračovala až do konce prvohor. Karbonátová sedimentace je zastoupena vápenci ponikevského a líšeňského souvrství. V druhororách docházelo k sedimentaci převážně ve svrchní křídě a dnes je zastoupena pískovci, prachovci a slínovci. V období třetihor byla významná bádenská mořská záplava, která je dokladována polohami vápnitých jílů-téglů.
KRÁPNÍKOVÁ VÝZDOBA (a minerální výplně)
Prostory pod Špraňkem jsou nefalšovanou encyklopedii krápníkových tvarů. Rozmanité mnohobarevné formy speleotém byly obezřetně chráněny i během prvních zpřístupňovacích prací. Tisíce jemných brček, zdobících stropy podzemních dvoran, jsou na mnoha místech svými proporcemi naprosto odlišné. Nespočet tvarů hůlkových a mrkvových stalaktitů střídají stalaktity excentrické. Skupinky hůlkových stalagmitů doplňují obří sintrové kupy a stěny jsou pokryty stovkami čtverečních metrů sintrových kaskád a náteků. Nelze opomenout ani záclony či sférolitické krápníky. Javoříčské jeskyně patří se svou krápníkovou výzdobou mezi nejkrásnější v České republice.
SPECIFIKA
Javoříčská excentrika
Excentrické krápníky (též heliktity), jsou útvary sekundární krasové výplně rostoucí proti zákonům gravitace. Nejjemnější „fibro" formy heliktitů mají tloušťku menší než 1 mm, jsou různě např. spirálovitě pokroucené nebo rostou jiným směrem, než svisle dolů. Excentricita se projevuje také u masivnějších krápníků, které jsou různě zakřivené. Na vzniku těchto forem se podílí řada faktorů. Zakřivený růst bývá spojován se silným prouděním vzduchu. Pokud skapová voda v jeskyni vytryskuje pod tlakem, tvoří se na stěnách, nebo i na svisle rostoucích stalaktitech krápníkové výrůstky. Tvorba heliktitů může být způsobena též přítomností nečistot či cizích iontů v krystalové mřížce kalcitu.
Excentrické krápníky lze spatřit na mnoha místech v systému Javoříčských jeskyních a to v rozsáhlých uskupeních. Zvláště ve stropních částech Jeskyní míru je akumulace heliktitů největší.